Čvn 082018

Jak najít společnou řeč a v klidu se najíst?

Dávno jsem rezignovala přít se o tom, co se smí jíst, co je zdravé, co ne a proč. Jehovistu přece taky nebudu přesvědčovat, že Bůh neexistuje. Nejsem blázen, raději si v klidu a míru budu spokojeně žít svým pro někoho hříšným životem. Faktem je, že spousta přesvědčení o jídle vzniká z vlastní zkušenosti. Popřít těžko získané know how daného jedince obnáší od základu překopat jeho osobnost. Problém začíná, když své tvrzení, že mně to pomohlo, vydává za obecně platné, neměnné, jakési dogma, které je nutno následovat, jinak straší peklem.

Vnímám to tak, že hodně výživových směrů má také duchovní podtext. Z tohoto důvodu jsem se dlouho neodvažovala dělat ve svém oboru – obracet lidi na pravou víru mi smysl nikdy nedávalo.

Co nyní změnilo můj názor a proč najednou teď chci šířit mé výživné myšlenky dál?

Svatá zeleninka

Během mého studia výživy lidí bylo všechno o dost jinak. V pojetí potravin, které prospívají zdraví byl docela přehled. Vědělo se, že příliš mnoho jednoduchých cukrů, nasycených mastných kyselin a soli vede k obezitě, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce a dalším neblahým civilizačním nemocem. Jíst zeleninu bylo gro a širší veřejnost se dělila na pouze dvě, nanejvýš tři do extrému vyhraněné skupiny. Ty, co zeleninu jedí a ty, co se jíst ji přemáhají.

Za pouhých pár let do teamu lidí snažících se upřímně porozumět záhadě ideálního paliva pro správné fungování lidského těla přibylo i pár fušerů – prodejců pilulek vitaminů věčného mládí, slibovačů hubnutí z instantních nápojů, pojídačů prány propagujících svá bistra, odčervovačů a dezinfikátorů bakterií tlustého střeva, léčitelů rakoviny sodou bikarbonou a dalších zachránců svých vlastních peněženek.

Připouštím, že motivovat někoho ke změně stravovacími senzacemi je přece jen o něco lákavější.

Bio kokosový olej a row koláčky zní mnohem líp a tak nějak zdravěji, než fádní reptání o škodlivosti nasycených mastných kyselin a přehnaně mnoho jednoduchých cukrech v jídle

Záměry šarlatánů většinový lid alespoň částečně odhalil, no zanechali po sobě obrovskou stopu v podobě nechutenství, sebetrýznění zákazy, nutnosti očišťování se, ba dokonce spustili vlnu vymýcení nezdravého jídla ze světa. Prostě vědecká hantýrka a bílá mouka jsou smrrrť.

Na této ozdravně sluníčkové vizi čistého jídla pro všechny se dnes vezou nový alchymisti. Rok, co rok tu proto máme lepší dietu, čistější alternativu a vše se naoko zdá, že je v naprostém pořádku. Dokud nenarazíme na vědeckou obec, která rovněž započala hon na ony potravinářské čarodějnice, vždyť všichni bojujeme za správnou věc, tohle je náš píseček přece…

Pravda v praxi

Z mého pohledu se pouze vytváří další zmatky, jedny bez rozmyslu kláti druhé v domnění své nebetyčné pravdy, na světlo světa vycházejí další a další šílené diskuze. Tato ostuda výživového řemesla se mě osobně poměrně dost dotýká a mrzí mě, že když obyčejný nezasvěcený člověk náhodně rozklikne jakýkoliv internetový zdroj o zdravé výživě, má co dělat, aby se z toho vymotal a mohl se v klidu najíst.

Taky se mi zdá, že se naslouchači té či oné strany stali jakýmisi nevědomě dobrovolnými experimentátory s vlastním zdravím. Obyčejný smrtelník neznalý chemických reakcí, fyziologických dějů těla, nainfikovaný strašáky v hlavě může jen stěží vědomě použít i dobře myšlené informace v praxi. Prostě si je neumí správně přeložit, jinak bychom tady neměli pandemii obezity, ani neřešili krkavčí matky, které nechaly své děti na smrt vyhladovět.

Nemá pro mě proto smysl všechny bludy o jídle zas a znovu vyvracet, tuto ušlechtilou práci přenechám kolegům. Myslím si, že bych vás jenom více zamotala. Taky se už vůbec nechci přít, že vám detoxy nebo co opravdu pomáhají a cítíte se po nich fakt skvěle, dokonce vám zmizel i ekzém! Taková oponentura mi nedělá dobře na žaludek. Vezmu to tak, jako obvykle zhurta, po svém a z úplně jiného konce.

Jak najít společnou řeč alternativců i vědátorů?

Kvantita a kvalita

Kvalita se poslední dobou omílá snad na každém rohu, za což jsem moc ráda. Proč však množství jídla stavět do méně významné pozice? Vždyť co se jídla týče, na snězeném množství sakra záleží.

Množství

To není jenom velikost vášho Big Macu. Jsou to také bílkoviny, tuky, cukry a jejich poměr ve vašich ovesných vločkách po ránu. O poměrech SAFA, MUFA, PUFA a množství esenciálních makronutrientů (přijatých pouze jídlem) bude taky řeč. Dále existují základné doporučené výživové dávky, které platí stejně tak pro všechny jedlíky. Tady není moc o čem polemizovat nehledě na zvláštní případy low carb sportovní filozofie, týdenní redukční diety, či speciální režimy při nemocech – ledvin, žlučníku, žaludku, střev, diabetu nebo závažnějších onkologických onemocněních.

Jak sestavit menu?

Vidím to tak, že moment největší zvídavosti na otázku, co mohu ještě pozřít, abych se tím nezabila, přichází zejména v období těhotenství, kojení či zavádění dětských příkrmů. Pro zdravou těhotnou, kojící, či hubnoucí ženu po porodu fakt není o čem. Bílkoviny: tuky: sacharidy – 15: 30: 55 ať je vaší mantrou. Kvalita vaší oblíbené značky, výběr restaurace, bistra či kuchyně je už jenom nadstavbou.

Otázkami „Kolik?“ a „U koho?“ se myslí to otřepané na míru, když se počítají kalorie pro jídelníčky.

Pravděpodobně máte i vy o kvalitě jídla spoustu informací, přinejmenším vás jídlo asi hodně zajímá. Takže je na čase začít se též ptát:

Kolik ořechů je tak akorát, kolik málo a kolik a u koho je to už úplný děs? Kolika kávami přepísknu svůj limit kofeinu v těhotenství? Kolik vína mohu prosím vypít, když kojím? Kolik džusíků s azobarvivy dokáže způsobit hyperaktivitu mého dítěte? O kolik agáve víc můžu sladit oproti slazení bílím cukrem?